středa 21. září 2011

Fyzika :D

Všichni znáte ten pocit, když sedíte ve škole a učitel do vás hustí nějáké učivo. Ale všechno jde jedním uchem dovnitř a druhým ven. A nebo třeba vůbec nevnímáte a přemýšlíte nad svými věcmi. Prostě totální ignorace.
   Nevím jak vy, ale mi se to stává skoro každý den. Říkáte si, byla to naprosto zbytečná hodina. Mohl jsem být venku s děckama, nebo být doma na compu, nebo dělat cokoli jineho. Ale zkuste si uvědomit nad čím přemýšlíte, když zrovna nevnímáte. Třeba přemýšlíte právě nad tím co by jste mohli dělat místo téhle hodiny, nebo co bude dnes na oběd. A nebo můžete přemýšlet nad tím, čeho chtete v životě dosáhnout a jakým způsobem toho chcete dosáhnout. Můžete si představovat svůj život, až konečně dokončíte tu školu...
   Vlastně to není vůbec ztracený čas, ale spousta času na přemýšlení. Tak si říkám že alespoň k něčemu ta škola je a mimochodem tohle bylo napsáno v hodině fyziky :D

Dokonalý přítel

Vidíte strarého přítele, kterého jste několik let neviděli. Prožili jste s ním nádherné chvíle svého života. Představujete si jak k němu příjdete, pozdravíte ho a obejmete. Začnete spolu znovu komunikovat. Budete znovu prožívat ty krásné chvíle, kdy jste spolu. když budete s ním, bute to jako by jste se odtrhli od reality a žili si na chvíli svůj vlastní život. Jen vy dva. S ním by neexistovaly žádné problémy. On by byl vaše dokonalá spřízněná duše. Chcete se za ním rozběhnout a skočit mu do náruče. Ale něco vám brání. Brání vám myšlenky, které vás od něj táhnou pořád dál a dál.
Říkáte si, co když to nebude zase ten nejlepší přítel, jakého si pamatujete. Co když na vás zapoměl. Co když od vás zase uteče jako tenkrát. Jen tak zmizí bez jediného slova na rozloučenou. Už to nechcete znovu prožít. Ten smutek a samotu.
Snažíte se ty špatné vzpomínky vytlačit z hlavy a pamatovat si jen ty nádherné okamžiky s ním. Ale nejde to. To co vám udělal, už nejde vrátit zpět. A vy se otočíte a rychle od něj utečete, jen proto aby vám zase nemohl tak ublížit. Raději si budete v mysli znova a znova přehrávat ty krásné chvíle s ním, než aby jste znovu zažili ty zlé. Ale už se nikdy nedozvíte jaké by to bylo, kdyby jste k němu přišli a objali ho.