Vidíte strarého přítele, kterého jste několik let neviděli. Prožili jste s ním nádherné chvíle svého života. Představujete si jak k němu příjdete, pozdravíte ho a obejmete. Začnete spolu znovu komunikovat. Budete znovu prožívat ty krásné chvíle, kdy jste spolu. když budete s ním, bute to jako by jste se odtrhli od reality a žili si na chvíli svůj vlastní život. Jen vy dva. S ním by neexistovaly žádné problémy. On by byl vaše dokonalá spřízněná duše. Chcete se za ním rozběhnout a skočit mu do náruče. Ale něco vám brání. Brání vám myšlenky, které vás od něj táhnou pořád dál a dál.Říkáte si, co když to nebude zase ten nejlepší přítel, jakého si pamatujete. Co když na vás zapoměl. Co když od vás zase uteče jako tenkrát. Jen tak zmizí bez jediného slova na rozloučenou. Už to nechcete znovu prožít. Ten smutek a samotu.
Snažíte se ty špatné vzpomínky vytlačit z hlavy a pamatovat si jen ty nádherné okamžiky s ním. Ale nejde to. To co vám udělal, už nejde vrátit zpět. A vy se otočíte a rychle od něj utečete, jen proto aby vám zase nemohl tak ublížit. Raději si budete v mysli znova a znova přehrávat ty krásné chvíle s ním, než aby jste znovu zažili ty zlé. Ale už se nikdy nedozvíte jaké by to bylo, kdyby jste k němu přišli a objali ho.
Žádné komentáře:
Okomentovat